Kustovnice čínská je rostlinným hitem poslední doby. Je to velmi zdravé ovoce, které v mnoha směrech prospívá lidskému tělu. Další důvod její obliby je celkem přístupná možnost vypěstovat si ovoce vlastní – kustovnici se na rozdíl od jiných ovocných druhů daří solidně i v našich podmínkách. Podívejme se tedy trochu blíže na to, jak vypěstovat kustovnici i u nás.
Co to ta kustovnice je?
Pokud se chcete pustit do pěstování kustovnice, máte v zásadě dvě možnosti. Buď se do toho pustit kompletně a plně sami, nebo si pomoci vypěstovanou sazenicí, kterou můžete koupit na trhu. Druhově patří mezi rostliny lilkovité a má oboupohlavní květy, takže je samosprašná. Na pěstování není ani příliš složitá. Má raději polohu slunnější a teplejší. Kromě toho se taky neztratí kvalitní půda s dostatkem vláhy. Plody zrají na trnitém opadavém keři rostoucím až do výšky dvou a půl metru. Protože je keř tvořen převislými větvemi, které mají do šířky celkem rozpětí, je dobré keř během pěstování prořezávat. Kustovnice kvete mezi červnem a říjnem, má drobné fialové květy a plody dlouhé jeden až dva centimetry. Jsou to bobule červeno oranžové barvy na delších stopkách a objevují se až tři roky po výsadbě.
Vláha, hnojení a vysazení
Je dobré si rozvážit, do jaké půdy budeme kustovnici sázet. Ideální je půda s pH okolo 8 – měla by být písčitojílovitá a spíše lehčí. Ideální roční čas je během března či dubna. Dodržujte vzdálenost 2 – 2,5 metru a v řádcích pak 1 – 1,5 metru. Vykopanou jámu naplňte hnojem či nejlépe kompostem a půdu v okolí keře nakypřete a udržujte ji v tomto stavu.
Pravidelně plejte a můžete i mulčovat kůrou. Koncem dubna by mělo přijít asi 500 – 600 kilo močoviny na hektar a během května a června 500 – 600 kilo fosforečnanu amonného na hektar. Po celou dobu kvetení od konce května (včetně násady plodů) pak nezapomeňte každých 15 až 20 dní na důkladný výživový postřik na list – listové hnojivo. Samotné zavlažování by mělo být každých dvacet pět dní od konce dubna do poloviny června – podle možností. V září a říjnu pak jednou až dvakrát. První i poslední zálivku udělejte vydatnější – klidně i 60 milimetrů.
Prořez a sklízení
Prořezávat kustovici je potřeba – hlavním důvodem je omlazení větví, čímž získáváte vysoce a pravidelně plodící rostlinu. Základem je eliminace křížených větví, zahušťujících větví, starých kousků a kořenových výmladků. Na jaře prořezávejte od poloviny do konce dubna. Také odstraňujte během zimních měsíců suché větve. Letní prořezávání odstraňuje posilující výhony z kmene a hlavních větví. Zimní prořez pak přichází po sklízení, případně během února a března dalšího roku. Je potřeba odstranit výhony spodku a vršku kmene pro udržení výšky rostliny. Nejnižší výhonky by měly být asi třicet centimetrů nad zemí. Po prořezu mají být výhony rovnoměrně rozmístěné kvůli přístupu vzduchu a světla. Zlikvidujte také staré kousky uvnitř koruny.
Ideální čas pro sklizeň je v momentě, kdy je ovoce zralé ne plně, ale z osmdesáti až devadesáti procent. Nesklízejte nikdy bezprostředně po dešti. Pokud chcete sušit, můžete přirozenou cestou vzduchem, případně mechanickou dehydratací.