-
Domluvte se se sousedy
Zeptejte se v rámci zachování dobrých sousedských vztahů, zda nebude nikomu ve vašem okolí chov vadit. Slepice jsou přece jen trochu hlučnější zvířata, navíc se občas zatoulávají. Oficiální povolení pro chov nepotřebujete, pokud neplatí ve vašem okolí vyhláška zakazující chov drobného domácího zvířectva. Povolení nepotřebujete ani pro stavbu kurníku, pokud jej chcete mít dřevěný a nikoli zděný.
-
Výběh
Jedna slepice by měla mít nejméně 20 m² výběhu (zvažte tedy, kolik slepic můžete na vašem pozemku chovat). Vaše nosnice by měly mít ve výběhu trávu, aby si mohly hrabat a klovat drobné červíky; a měly by mít i stín, aby se měly kde schovat v parných dnech.
-
Kurník
Na výběh navazuje kurník. Už bylo zmíněno, že hodláte-li stavět dřevěný kurník, nemusíte řešit žádná úřední povolení. Kurník ale můžete vytvořit i z nějaké nepoužívané malé stavby na vašem pozemku (stará garáž, kotelna). Do kurníku slepice zavírejte na noc nebo když je venku velká zima. Stavba musí být uzavíratelná, chráněná před průvanem a před škůdci. Slepicím uvnitř vytvořte podestýlku ze slámy.
-
Krmení
S jídlem si hlavu moc lámat nemusíte. Doporučujeme kukuřičný šrot s namočeným chlebem, pšenici, slunečnicová semínka nebo vařené brambory. Ale slepice je tvor nenáročný a zlikviduje spolehlivě jakékoli zbytky z vaší kuchyně – slupky od brambor, zbytky salátů, zeleninu. Je více než vhodné slepicím dávat nadrcené vaječné skořápky. Slepice také musí mít neustále dostatek čisté vody.
-
Pravidelná péče
Vedle krmení toho není tak moc, co je třeba dělat. Každou noc slepice zavřete do kurníku a ráno je zase pusťte ven. Jednou týdně vyměňte seno nebo slámu uvnitř kurníku. Jednou ročně vybělte kurník vápnem kvůli desinfekci.
-
Nemoci
Při správném dodržování hygienických zásad, které jsou popsány v kroku 5, se riziko vážnějších chorob minimalizuje. Největším nepřítelem slepic jsou paraziti. Pokud máte podezření, že vaše slepice chytly parazity, obraťte se na veterináře.
-
Snášení vajíček
Slepice snese mezi 150 – 300 kusy vajec ročně. Záleží to hodně na plemenu. Plemena, která mají větší nosnost, jsou náchylnější k různým nemocem, navíc je na nich zpravidla méně masa. Proto začátečníkům doporučujeme více tzv. těžká plemena, která snášejí sice méně, ale je s nimi méně problémů. Mezi osvědčená plemena patří zlaté české kropenky, vlašky a minorky.